MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ HÁJ SKALICE
PŘEDSEDA: Jaroslav Bělohlav ml.
MÍSTOPŘEDSEDA: Josef Coufal
JEDNATEL: Vladimír Slavík ml.
MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ: Zdeněk Veselý ml.
FINANČNÍ HOSPODÁŘ: Lukáš Kubíček
Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součást ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví.
Chovem zvěře je snaha dosáhnout ve svěřené honitbě zlepšení životních podmínek a zároveň udržovat stavy zvěře, aby byly v rozmezí mezi kmenovými a normovanými stavy, tedy v případě přemnožení přikročit k regulaci těchto stavů. Pro dosažení co nejlepších chovných výsledků je potřeba zajistit pro srstnatou zvěř dostatek potravy, dostatek krytů proti nepříznivým podmínkám, ale také vybírat zdravé a geneticky dobře založené jedince, případně regulovat poměr pohlaví. Pro pernatou zvěř je potřeba navíc zajistit v době toku, hnízdění a období péče o mláďata naprostý klid v honitbě. Z hlediska chovu zvěře jsou nezbytné dobré znalosti obecné zoologie a etologie zvířat.
Lovectví bylo odpradávna součástí myslivosti. Je to nástroj k redukci početních stavů zvěře. Aby byl udržován ekosystém honitby je potřeba k lovu vyčlenit (vyselektovat) jedince, kteří již nejsou v honitbě nezbytní (nemocné, poraněné, přestárlé). Tato selekce je označována jako průběžný odstřel. Za účelem odstřelu bylo vyvinuto mnoho technik lovu. Při odstřelu je důležité, aby byla zvěř usmrcena na místě (tzv. „zůstala v ohni“) z hlediska dodržování Zákona na ochranu zvířat před týráním.
Pro členy mysliveckého sdružení je velice důležitá dobrá znalost plemen a skupin loveckých psů, jejich chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití – tzv. myslivecká kynologie. V MS Háj jsou tři lovecky upotřebitelní psi s všestrannými zkouškami (plemeno Český fousek).
Jak dokládají historické prameny, oplýval katastr naší obce v dřívějších dobách hojností drobné zvěře. K jejímu zdárnému rozmnožování přispíval především způsob obhospodařování zemědělských pozemků bez chemických zásahů, přítomnost remízků a mezí, poskytujících zvěři klidný úkryt a možnost hnízdění. V dřívějších dobách byl zájem o ochranu přírody občany velice intenzivní, aniž by si to přímo uvědomovali a zájmu se těšil rovněž odlov zvěře. Vlastníci půdy měli tzv. honební společenství a honební výbor, který pronajímal honitbu zájemcům o lov z řad svých členů. Lovnou zvěří byli v tomto období hojně zajíc polní, bažant obecný a koroptev polní.
V r. 1923 byla založena Československá myslivecká jednota, která slučovala řadu tehdejších spolků. O dva roky později vychází tzv. malý honební zákon, který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu pernaté zvěře a odklonu od chovu zvěře spárkaté (s výjimkou zvěře srnčí).
Jak se dočítáme v obecní kronice obce Skalice: „Dne 18. června 1926 pronajal honební výbor honitbu z volné ruky dosavadnímu nájemci J. Novotnému (č.p. 20) za 250 K ročně s podmínkou, by polovici (k Jednotám) výhodně přepustil hostům a částku utrženou uložil na knížku pod názvem „Honební společenstvo (pro obec Skalici)“. Peněz takto získaných může obecní zastupitelstvo použíti na nějaký podnik obecní. Dne 9. srpna 1926 honební nájemce J. Novotný pronajímá k volnému užívání část honitby, a to od břehů potoka Třebišťského a rybníků až k řece Lužnici, k Jednotám, jakož i odstřel kachen v rybnících (Písecký a Lapáč) na dobu od 1. června do 30. října, již se zpětnou platností od 1. února 1926 do 31. ledna 1933 panu Václavu Maškovi, velkostatkáři v Želči, za roční nájem 1200 K (dva zajíce a půl hektolitru piva). Tento se zavazuje obnos splatiti ihned za celých sedm roků najednou. Druhou část přenechává sobě a domácím společníkům a usneseno z této části platiti 100 K – zbytek (150 K) vezme se z úroků (v Maškově polovici je komora koroptví, tetřívků i zajíců)“. Od roku 1929 se odlov zvěře pro vlastní potřebu konal dle zákona č. 98/1929. Při lovu bylo užíváno i loveckých psů ze skupiny honičů a slídičů bez zkoušek. V obecní kronice naší obce se dále dočítáme, že „V roce 1938 byla společná honitba zdejší obce pronajata z volné ruky panu Františku Syrovátkovi, řídícímu učiteli ve Skalici na dobu 6 let, tj. od 1. února 1939 do 31. ledna 1945, za roční nájemné 2000 K “. V r. 1941 vychází vládní nařízení o myslivosti č. 127/1941, které mimo jiné mění výměru nově vzniklých honiteb a zavádí povinné členství v České myslivecké jednotě. Ke konci 2. světové války měl za pomoci německých úřadů pronajatou honitbu ve Skalici Václav Thomayer, sympatizující s nacisty.
V r. 1947 vychází zákon o myslivosti č. 225, který sjednocuje právo myslivosti pro celý stát. V r. 1961 dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zväzu pol′ovníckych ochranných združení (ZPOZ) na Slovensku v Československý myslivecký svaz. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 je právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemků a stává se doménou organizací, jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem násilného scelení pozemků, mechanizace a chemizace v zemědělství, průmyslových exhalací a necitlivých změn v krajině dochází k radikálním úbytkům některých druhů, zejména drobné zvěře (koroptev, zajíc). V roce 1992 vychází Zákon o myslivosti č. 270/1992, který opět přiznává právo myslivosti majitelům půdy, ale v důsledku dalších ustanovení je toto právo velmi slabé, zejména pro majitele malých pozemků. Nejnovějším zákonem je Zákon o myslivosti č. 449/2001.
Zakládajícími členy místního mysliveckého spolku byli na počátku 50. let 20. století pan Jan Míchal č.p. 9., pan František Šůna č.p. 31 a pan hostinský Václav Broukal č.p. 25. Na svém počátku měl myslivecký spolek pouze 8 členů. Někteří členové byli v období kolektivizace postiženi zákazem myslivecké činnosti. Postupně přistupovali do mysliveckého sdružení další významní členové, jako pan František Jílek č.p. 64, pan řídící Josef Pánek č.p. 48, pan Jaroslav Řezníček č.p. 34, či pan Ladislav Kostrba č.p. 1, kteří již museli ze zákona vykonávat myslivecké zkoušky.
V současné době je předsedou MS Háj pan Jaroslav Bělohlav ml. ze Skalice č.p. 5, místopředsedou pan Josef Coufal ze Skalice č.p. 43, mysliveckým hospodářem pan Zdeněk Veselý ml. ze Skalice č.p. 131,, finančním hospodářem pan Lukáš Kubíček ze Třebiště č.p. 33 a jednatelem pan Vladimír Slavík ml. V roce 2014 činí celkový počet členů 23. Myslivecké sdružení se řídí vlastními stanovami a jednacím řádem. Každý z členů Mysliveckého sdružení Háj odpracuje ročně 30 brigádnických hodin.
V současné době hospodaří myslivci v katastrálním území obcí Skalice a Třebiště na celkové výměře 734 ha. Z této výměry připadá 243 ha na lesní půdu, 477 ha činí zemědělská půda a 14 ha zaujímá vodní plocha.
Ke sloučení honiteb obcí Skalice a Třebiště došlo v roce 1963. Zápisy v obecní kronice obce Skalice uvádí, že „Honební pozemky JZD Nástup těchto dvou vesnic a Státní lesy přiléhající k družstevním pozemkům měří 832,50 ha. Pro tuto honitbu bylo ustaveno společné označení Myslivecké sdružení „Skála“. Myslivecké sdružení mělo při založení 17 členů, předsedou byl zvolen Josef Coufal mladší č. 43. Podle směrnice jsou zastoupeni členové z místních v počtu 70 % a z jiných 30 %. V tomto roce byla též provedena bonitace a klasifikace honitby a stanoven ONV roční nájem 1200 Kč. Vzhledem k výši nájmu a stanovené klasifikaci honitby bylo podáno na ONV odvolání proti vysokému ohodnocení “.
V roce 1976 zakoupilo myslivecké sdružení od JZD budovu bývalé drůbežárny na okraji obce Skalice a začalo ji přestavovat na budovu myslivny. Název MS Skála trval až do sloučení s Mysliveckým sdružením Rybova Lhota v roce 1983. Nově vzniklé myslivecké sdružení bylo nazváno Myslivecké sdružení Háj, v počtu 23 členů ze Skalice a Třebiště a 14 členů z Rybovy Lhoty. Postupným zakoupením pozemků (v r. 1987) v okolí myslivny vznikl základ obůrky o rozloze cca 2,5 ha, s voliérami pro odchov bažantů i chov muflonů a daňků. Obůrka poskytovala po dlouhá léta útočiště 6 kusům prasat divokých (kmenový stav), stádu muflonů a daňků, bažantům královským, bažantům zlatým, bažantům obecným, perličkám, husám divokým, kachnám divokým a dalším. V současné době se v obůrce již černá zvěř nechová. Objekt myslivny slouží dodnes nejen myslivcům, ale i široké veřejnosti k pořádání různých kulturních akcí. V roce 1993, po deseti letech společného působení, se MS Skalice a Rybovy Lhoty opět rozdělila.
Po roce 1989, kdy došlo k navrácení zemědělských a lesních pozemků do soukromého vlastnictví, byla novým zákonem vytvořena honební společenstva, jako spolek všech vlastníků zemědělské a lesní půdy v katastru obcí Skalice a Třebiště. MS Háj je pronajímatelem všech těchto pozemků. Za pronájem platí MS Háj roční nájemné, jako úplatu za postoupení práva výkonu myslivosti. Prvním předsedou honebního společenstva byl pan Jan Míchal st. ze Skalice č.p. 9, členy paní Helena Šíchová ze Skalice č.p. 133, pan Josef Coufal ze Skalice č.p. 43 a paní Zdena Boháčová ze Třebišťských Jednot č.p. 20. Novým předsedou je od roku 2013 pan Jan Boháč ml. ze Třebišťských Jednot č.p. 20.
V 50. letech 20. století nastalo v období kolektivizace scelování půdy, rozorávání mezí, likvidace remízků a současně docházelo k intenzivnímu nástupu používání chemických prostředků v zemědělství. Tato situace drobné zvěři neprospívala. Nastal úbytek koroptví, naopak stavy bažantů a srnčí zvěře začaly stoupat. V roce 1955 bylo uloveno 220 kusů koroptví (z toho 30 kusů činila povinná dodávka). V roce 1966 bylo uloveno 200 kusů bažantích kohoutů, 160 kusů zajíce polního a 20 kusů srnčí zvěře. Úlovky postupně ubývaly. Zákaz lovu koroptví začal platit od r. 1961. V naší honitbě se již od roku 2004 neloví ani zajíc polní.
Členové MS Háj se snaží zastavit úbytek a obnovit stavy pernaté zvěře vlastním odchovem a introdukcí do honitby, dohodami s pronajímateli půdy zakládáním remízků a zelených pásů s pestrým složením rostlin, oddělujících rozsáhlé půdní bloky monokultur. Výsledky přesto nejsou příliš uspokojivé. Změněným podmínkám se zatím v naší honitbě přizpůsobuje zvěř srnčí, současným problémem je přemnožení všežravé zvěře černé. Škodící na obhospodařovaných pozemcích je i přemnožení lišek, kterých je každoročně odloveno v naší honitbě okolo 20 kusů. Odchov divokých kachen probíhá na rybnících Písečném a Novém v celkovém počtu 200 kusů ročně. V měsíci září jsou pak na odchované divoké kachny pořádány tři společné hony.
MS Háj se intenzivně zabývá chovem bažantů (kmenový stav 25 slepic a 10 kohoutů) v rozsáhlém komplexu voliér v myslivecké oboře. MS Háj vlastní rovněž líheň, využívanou především pro líhnutí bažantích kuřat. Líhnivost se pohybuje okolo 60 %. Každoročně je vyprodukováno okolo 700 bažantích kuřat. Bažanti jsou chováni nejen pro vlastní potřebu (pro zazvěření honitby), ale i komerčně. Vysoké náklady na odchov bažantů zapříčiňují především ceny krmných směsí.
Podle klimatických podmínek, v některých letech již od měsíce října, myslivci volně žijící zvěř přikrmují. Honitba je přesně rozdělena, každý člen mysliveckého sdružení Háj má přidělený jeden krmelec pro krmení spárkaté zvěře a zajíců. Krmelce si myslivci vyrábí sami. Do krmelců se zakládá jadrné krmivo (ječmen, oves) a při vyšší sněhové pokrývce i krmivo objemné (seno). Nezbytnou součástí každého krmelce je minerální liz. Mladší členové MS mají na starosti i zásypy pro zvěř pernatou. Objemnou píci připravují pro příkrmy členové MS Háj v myslivecké obůrce, nebo na vlastních pozemcích. Jadrná krmiva se nakupují od místních zemědělců.
Každý rok se konají tři společné hony na kachny a tři společné hony na drobnou zvěř. MS Háj každoročně pořádá poslední sobotu v roce tradiční myslivecký ples „Poslední leč“. Žáci základních a mateřských škol z okolí navštěvují pravidelně velice rádi oboru MS Háj ve Skalici, s doprovodným odborným výkladem. Děti si tím upevňují svůj pozitivní vztah k přírodě. Členové MS Háj jsou každoročně dětem z mateřských a základních škol velice vděční za kaštany a žaludy, které pro příkrm zvěře samy nasbírají.
Myslivecké organizace
Organizace v ČR: Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), Řád sv. Huberta, Asociace profesionálních myslivců České republiky
Mezinárodní organizace: Safari Club International (SCI), Mezinárodní rada pro lov a ochranu zvěře (CIC), Federace mysliveckých organizací Evropské unie (FACE), Mezinárodní kynologická federace (FCI), Mezinárodní sdružení mysliveckých biologů (IUGB)
Současné právní předpisy o myslivosti
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb. – některá ustanovení Zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti
Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb. – doby lovu některých druhů zvěře
Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb. – stanovuje minimální a normované stavyzvěře
Vyhláška Mze č. 7/2004 Sb. – úprava chovu bažantův bažantnicích
Vyhláška Mze č. 553/2002 Sb. – plány mysliveckého hospodaření
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu
Trestní zákoníkč. 40/2009 Sb. – např. pytláctví
Zákon č. 289/1995 Sb. - chov zvěře, o lesích
Vyhláška Mze č. 101/1996 Sb. – o opatření a ochraně lesa před škodami způsobenými zvěří
Vyhláška Mze č. 55/1999 Sb. – výpočet výše újmy za škody způsobené na lesích
Zákon ČR č. 167/1993 Sb. – na ochranu zvířat před týráním
Zákon č. 114/1992 Sb. – o ochraně přírody a krajiny
Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. – ochrana lesa a chráněných druhů rostlin
Doby lovu zvěře
ZVĚŘ SRSTNATÁ
1. 8. – 15. 1. jelen, laň a kolouch jelena evropského; jelen, laň a kolouch jelena siky japonského
1. 8. – 31. 12. muflon, muflonka, muflonče; kňour a bachyně prasete divokého*
16. 8. – 31. 12. jelen, laň a kolouch jelena siky Dybowského; daněk skvrnitý, daněla a danče
1. 9. – 31. 12. jelen, laň a kolouch jelence běloocasého; srna a srnče; kozel, koza a kůzle kozy bezoárové; zajíc polní (jen loveckými dravci)
16. 5. – 30. 9. srnec obecný
1. 1. – 31. 12. sele a lončák prasete divokého; liška obecná
1. 10. – 30. 11. kamzík horský, kamzice, kamzíče; jezevec lesní*
1. 11. – 31.12 zajíc polní*; králík divoký*
1. 1. - 31. 1. zajíc polní (jen odchytem)
1. 11. – 28. 2. kuna lesní a skalní*; ondatra pižmová
ZVĚŘ PERNATÁ
16. 10. – 31. 12. bažant obecný (kohout); bažant královský (slepice jen v bažantnicích); perlička obecná
16. 10. – 31. 1. bažant obecný (kohout i slepice jen v bažantnicích)
1. 1. – 31. 3. bažant obecný (kohout i slepice jen odchytem)
1. 2. – 31. 3. bažant obecný (kohout i slepice jen odchytem v bažantnicích)
1. 9. – 31. 12. bažant obecný (kohout i slepice jen loveckými dravci)
16. 10. – 15. 3. bažant královský (kohout)
15. 3. – 15. 4. krocan divoký (kohout)
1. 10. – 31. 12. krocan divoký a krůta
16. 8. – 15. 1. husa polní, velká, běločelá*
1. 9. – 30. 11. Kachna divoká, polák velký, polák chocholačka*; lyska černá*
1. 8. – 31. 10. Holub hřivnáč
16. 10. – 15. 2. Hrdlička zahradní
1. 7. – 28. 2. Straka obecná; vrána obecná
POZN.: zvěř označená * má stanoveny výjimky v době lovu
Zajímavé odkazy
www.makov.cz www.huberttv.cz www.fotolovy.cz www.fotoprirody.cz www.birdphoto.cz www.foto-priban.cz www.worldnaturephoto.com www.polovacka.cz www.myslivost-lovectvi.cz www.lovuzdar.sk http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169538516-tisic-let-ceske-myslivosti/209572231120010/